Rakovina prsu u mladých žen

Náhoda, osud, anebo daň životnímu stylu 21. století? Každá jedenáctá až dvanáctá Češka onemocní během svého života rakovinou prsu. Tato nemoc vyvolává velké obavy. Hlavně při pozdním záchytu je často smrtelná. Ale i když nechá postiženou žít, bývá krutá.

Ohrožuje totiž základní atributy ženství

Mnoho pacientek připraví o jeden nebo oba prsy, u léčených mladších žen je vážně ohrožena plodnost…

Významnou roli hraje dědičnost. U koho rakovina řádila v příbuzenstvu, musí být mnohem více ve střehu. „Určité genetické vlohy riziko výrazně zvyšují. To ale logicky nemůže být příčinou nárůstu incidence v posledních letech. Ten lze přičíst na vrub převážně současnému životnímu stylu,“ vysvětluje vedoucí Komplexního onkologického centra Fakultní nemocnice Plzeň prof. MUDr. Jindřich Fínek .

K současné společnosti patří odkládání mateřství do vyššího věku i snižování počtu dětí na jednu ženu. Řada lidí zůstává zcela bezdětných. Matky kratší dobu kojí, aby se mohly věnovat kariéře. Ženy oproti minulosti více kouří a pijí alkohol. V důsledku různých vlivů (např. výživy) se menarche – tj. první menstruace, počátek menstruačního cyklu – posouvá do nižších věkových skupin. Roste míra stresu, kterému čelíme. Máme nadváhu. To vše představuje „závaží přikládaná na špatnou misku vah“.

„Podívejme se třeba do životopisů národních buditelů 19. století. Prakticky všichni pocházeli minimálně z pěti dětí, které se rodily přibližně tři roky po sobě, protože dvouleté kojení bylo vlastně jedinou antikoncepcí. Ve starých lékařských knihách se navíc dočteme, že průměrný věk menarche byl tehdy 16,9 roku, dnes je to něco málo přes 11 let. Průměrný věk, kdy přicházela menopauza, byl něco přes 40 let, dnes je to 53 let či více. Současná žena prožije během svého fertilního věku třikrát více fyziologických menstruačních cyklů než její prababička,“ vypočítává prof. Jindřich Fínek.

Mladá léta nechrání

Osmadvacetiletá pacientka s nádorem prsu? Je to možné?  Je sice pravda, že postiženy jsou nejčastěji starší ženy, ale onemocnět může i žena velmi mladá. V mladším věku má rakovina prsu bohužel horší prognózu. Projevuje se agresivněji a zároveň dochází k pozdějšímu záchytu, protože na variantu „nádor prsu“ nemusí nikdo pomyslet.

Prevence

Základem prevence je kromě případné úpravy životního stylu sledování změn v prsou a podpaží. Ženy nad 45 let mají hrazený mamografický screening každé dva roky. Diagnostické vyšetření je zdarma také v případě podezření na nádor (ženu na něj pošle její lékař) .

U mladých žen je základem samovyšetřování prsů jednou měsíčně. Provádí se pohledem i pohmatem a je potřeba provádět je v různých polohách. Pátrá se po bulkách, hrbolcích, změnách ve velikosti prsu nebo uzlin v podpaží,atd. Varovným příznakem je samozřejmě bolest nebo výtok z bradavky. A co je nejdůležitější – případný nález si nenechávat pro sebe a svěřit se lékaři.

Rakovina prsu neznamená konec

Preventivní vyšetření – screening – má obrovský přínos a tak se mnoho pacientek úspěšně vyléčí. V těžkých chvílích je potřeba neztratit naději a bojovat. Tak, jako to dokázala paní Andrea Mičke z Prahy, která si nahmatala bulku v prsu ve svých 39 letech a poté podstoupila chemoterapii i chirurgický zákrok. „Po první chemoterapii jsem ležela doma v posteli, hlavou se mi honily myšlenky, co bude s dcerou a manželem, až umřu, kdo se o ně postará. Pořád jsem čekala, kdy se mi z chemoterapie udělá špatně. A ono nic. Tak jsem si řekla: holka, vykašli se na to, ber to tak, že máš něco jako chřipku, a z toho se musíš dostat! Vzpomněla jsem si na babičku, která rakovinu prsu prodělala před dvaceti lety a stále je naživu – a přestala jsem to řešit,“ vypráví paní Mičke, kterou v boji s nemocí podporují také kamarádky z Aliance žen s rakovinou prsu.

Co způsobí rakovinu prsu u mladých žen do 35 let, to vysvětlí vedoucí Komplexního onkologického centra Fakultní nemocnice Plzeň prof. MUDr. Jindřich Fínek .

Rozhovor si poslechněte ZDE

A svůj boj s rakovinou popíše paní Andrea, která je velmi pozitivní a dokonce šátek na hlavě ji velice sluší.

Rozhovor si poslechněte ZDE

Šárka Málková, redakce Zdraviamy.cz