Tým specialistů na cévní chirurgii z Nemocnice Na Homolce má za sebou již 300 robotických výkonů

Cévní chirurgové zde provádějí operace od těch nejjednodušších jako je chirurgická léčba křečových žil až po ty nejnáročnější akutní výkony, kdy jde bezprostředně o život – příkladem je masivní krvácení z velkých cév.

„Vždy máme na mysli, aby nutný chirurgický zásah do pacientova organismu byl co nejšetrnější,“ říká primář oddělení docent Petr Štádler, Ph.D.  Jde o výkony, při kterých se lékaři na místo zásahu dostávají přístupem přes vnitřek cévy .

Mezi programy, které toto pracoviště rozvíjí na špičkové úrovni, patří roboticky asistovaná chirurgie – takto zde do února 2014 odoperovali již více než 300 pacientů. Jde o největší soubor na světě. Operaci stále dělá chirurg, robot však přesně přenáší jeho pohyby, odstraňuje výchylky dané třesem ruky a umožňuje takovou manipulaci s nástroji, které lidské zápěstí není schopno. Robot tak provádí chirurgický zákrok s takovou přesností, které není operatér schopen jinak dosáhnout.

Místo jizvy po řezu skalpelem je na povrchu těla pacienta jen několik vpichů. „Robotická chirurgie konečně umožnila cévním pacientům využít všechny výhody miniinvazivní chirurgie, jak je známe z všeobecné chirurgie, gynekologie či hrudní chirurgie. Vedle výborného kosmetického efektu se jedná hlavně o zkrácení doby pobytu v nemocnici a hlavně rychlý a plnohodnotný návrat do běžného života,“ vysvětluje docent Štádler.

Aorta může být buď postižena výdutí, to znamená, že se na ní vytvoří významné patologické rozšíření, anebo naopak pacienta ohrožuje její přílišné zúžení v důsledku kornatění cévní stěny. Jednou z výhod takového postupu je nižší výskyt komplikací.  Po klasické operaci břišní aorty musí někteří nemocní znovu na sál, protože se jim udělá kýla v jizvě, to u robotické chirurgie zcela odpadá. S výhodou je  používat tuto metodu i u obézních pacientů, kde je klasický výkon technicky náročný a často se vyskytují komplikace při hojení rány. „ Některé pacienty, kteří absolvovali roboticky asistovaný výkon na aortě, překládáme již druhý den na jednotku intermediární péče. To by u nemocných po otevřeném výkonu nebylo možné, ti zůstávají na JIP několik dní, i když nedojde ke komplikacím,“ popisuje docent Štádler.

Výdutí aorty jsou častěji postiženi muži nad 60 let. „Hlavní nebezpečí spočívá v riziku prasknutí výdutě aorty, které představuje 80 až 90 procentní úmrtnost. Polovina lidí umírá na místě, polovina z těch, co nezemře, zemře dříve, než se dostane na operační sál. Na operačním sále se pak dále podaří zachránit opět jen kolem padesáti procent operovaných,“ uvádí docent Štádler.

Robotický tým má za sebou některé ojedinělé výkony a i z nich pacienti jednoznačně profitovali.  Jako první na světě provedli lékaři z Homolky složitou operaci, kdy najednou řešili výdutě břišní aorty a obou pánevních tepen „Takovým unikátním příkladem může být třeba nemocná, která v důsledku vrozené vady měla šesticentimetrovou výduť na nitrohrudní tepně – tato drobná céva má normálně průsvit tři milimetry. Operovat ji klasickým postupem by znamenalo rozříznout hrudní kost a otevřít hrudník – to by bylo mnohem bolestivější, zůstala by jí jizva, bylo by vyšší riziko infekce. Pracovní neschopnost by byla v řádu měsíců. Po robotické operaci tato paní šla čtvrtý den domů a do tří týdnů byla zpátky v práci,“ říká docent Štádler s tím, že ne vždy nemocní dostanou  informace o možnostech robotické chirurgie od svých lékařů. „Jeden náš pacient přišel na kontrolu měsíc po robotické operaci, pooperační průběh byl v jeho případě naprosto v pořádku. Velmi opatrně se zeptal, jestli jsme mu opravdu tu výduť břišní aorty operovali. Jeho praktický lékař mu totiž řekl, že něco takového není možné – že by musel mít na břiše dlouhý řez a ne jenom šest vpichů,“ popisuje.

Zkušenosti z Homolky ukazují, že robotické výkony v cévní chirurgii jsou pro pacienta nejen šetrné, ale i bezpečné.

AUDIO: Primář oddělení docent Petr Štádler z Nemocnice Na Homolce provedl  se svým týmem 300 robotických výkonů. Poslouchejte.