Jsou malé děti ve školkách chráněné před infekčními onemocněními?

Byli jste často nemocní ve školce? Často slyšíme odpověď  – ano.
Nástup dětí do kolektivu přináší mnoho dobrého a to sbližování s vrstevníky, ale nese s sebou také určitá zdravotní rizika. Odloučení od rodiny je pro dítě i psychickou zátěží a než se s ní vyrovná, může se to projevit sníženou odolností vůči infekcím.

Než nastoupí dítě do mateřské školy, absolvuje základní povinné očkování, pokud je zdravé. Praktický lékař pro děti a dorost posuzuje zdravotní stav dítěte, informuje o provedeném očkování, není tím, kdo rozhoduje o přijetí dítěte do kolektivu.

Většina dětí umístěných v mateřské škole je očkována proti záškrtu, tetanu, černému (dávivému) kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae B, přenosné dětské obrně, virové hepatitidě B, spalničkám, zarděnkám a příušnicím, mnozí také proti pneumokokům. Ve školce  je ale dítě vystaveno i dalším možným infekcím. Některým lze také předejít očkováním.

Jedním z poměrně častých je rotavirová infekce. Její výskyt je od listopadu do konce dubna, s maximem na začátku jara, s krátkou inkubační dobou do dvou dnů po nákaze.

Začíná obvykle horečkou a zvracením, následuje vodnatý průjem. Stav je nebezpečný pro rychlý průběh vedoucí k dehydrataci organismu, proto často vyžaduje hospitalizaci a infuzní léčbu. Maximální výskyt je u dětí do 5 let věku, ale mohou onemocnět i kojenci a batolata.
Onemocnění se dá předejít podáním živé očkovací látky. Podává se od 6. týdne věku a poslední dávka je nejpozději do 24. týdne věku dítěte.  Některé zdravotní pojišťovny na očkování přispívají. VZP částkou 500,- Kč. Rodiče pacientů jsou pediatry o očkování poučeni a mnozí z nich své děti očkovat nechají. Jsou vždy upozorněni, že po aplikaci je třeba důsledně dodržet hygienu rukou při kontaktu s dítětem a následně ještě 14 dní po očkování při přebalování.

Dalším nebezpečným onemocněním, naštěstí poměrně vzácným, jsou meningokokové infekce. Šíří se vzdušnou cestou kapénkovou infekcí. Inkubační doba je 2 – 3 dny až týden. Zdrojem buď nemocný člověk, nebo poměrně často bezpříznakový nosič, u něhož je bakterie přítomna v nosohltanu.
Vyšší vnímavost k infekci je u malých dětí do 2 let a mladistvých 15 až 19letých, ale také ostatních mladých lidí především do 30 let věku, vystavených velkému stresu nebo fyzičce, s rizikovým způsobem života, u kuřáků a zejména u jedinců s poruchou imunity a s chybějící slezinou.

Počáteční příznaky jsou podobné jako u virózy – horečka, bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, často bolesti svalů. Významným příznakem je krvácení do kůže (oblast břicha a dolních končetin) a do sliznic (spojivky, ústní dutina) často už v první fázi onemocnění, zprvu drobná ložiska, často přehlédnutelná, postupně splývají ve větší. Velmi rychle (řádově v hodinách) dochází k celkové alteraci stavu, rozvoji šoku, případně ke ztuhnutí šíje, křečím, poruše vědomí, rozvratu koagulace, orgánovému selhání.

Očkování proti meningokokovým nákazám je nepovinné, na žádost zákonných zástupců. K dispozici byla původně vakcína proti sérotypům A+C, pak monovakcína proti sérotypu C a nyní dvě meningokokové konjugované tetravakcíny proti klinicky nejvýznamnějším meningokokům séroskupiny A, C, W-135 a Y, z nichž jedna má přednost pro možnost použití již od 12 měsíců věku. Je vhodná zejména pro osoby, které často cestují, a velkou výhodou je, že zajišťuje ochranu i proti meningokoku séroskupiny Y, která u nás způsobuje nejvyšší smrtnost.

Další infekcí, která se týká předškolních dětí  je žloutenka typu A, onemocnění postihující játra, často nazývané jako nemoc špinavých rukou.  Důležitou prevencí je důsledné mytí rukou. V případě lokálních epidemií nebo povodní se může onemocnění rychle rozšířit.

Během 3 – 6 týdnů od kontaktu s virem žloutenky typu A se obvykle objeví příznaky podobné chřipce, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost a horečka, většinou dojde ke žlutému zbarvení kůže a očního bělma.

Onemocnění lze předejít očkováním, a to dvě dávky očkovací látky určené dětem již od 1 roku věku. Nejpozději má být druhá dávka aplikována do jednoho roku po první. Letos VZP na toto očkování přispívá částkou 700,- Kč, bude-li aplikována alespoň jedna dávka vakcíny do konce prosince.

Poměrně časté infekční virové onemocnění s charakteristickou vyrážkou, šířící se v dětských kolektivech kapénkovou infekcí s inkubační dobou obvykle 2 – 3 týdnů, jsou plané neštovice. U dětí má většinou mírný průběh, ale v některých případech může mít i velmi závažný, zejména pak u dospělých. Třeba u těhotných žen (a jejich plodů) a novorozenců matek, které plané neštovice neprodělaly. Proto je výhodné tyto osoby před onemocněním chránit. Doporučuje se včasné očkování u zdravých, zejména rodičů, sourozenců a ošetřujícího zdravotnického personálu.

Lze také využít kombinované očkovací látky, která je určena k očkování proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím a planým neštovicím pro děti od 11. měsíce věku do 12 let.

Děti předškolního věku do 5 let jsou ohroženou skupinou pro pneumokoková onemocnění, způsobených bakterií Streptococcus pneumonie, která se vyskytuje v nosohltanu u 20% až 40% zdravých dětí. Nákaza se šíří kapénkovou infekcí při mluvení, kašli, kýchání od nemocného člověka nebo bacilonosiče. Způsobuje záněty středního ucha, hnisavé záněty nosních dutin, zápal plic, v menším počtu případů zánět mozkových blan a další komplikace.
Od 1. 1. 2010 bylo u nás zavedeno plošné dobrovolné očkování proti pneumokokové infekci. Jedna ze dvou druhů očkovacích látek je plně hrazena zdravotní pojišťovnou.

AUDIO: Praktická lékařka pro děti a dorost Olga Roškotová z Litoměřic, radí maminkám, zda je pro jejich dítě vhodné navštěvovat kolektiv dětí a kdy a jaké je vhodné a i povinné to které očkování. Protože chrání jejich ratolest před infekčními chorobami. Poslechněte si