Senioři v domovech jsou často ohroženi nevhodnými léky
Starší lidé v zařízeních sociální péče jsou ohroženi užíváním vysokého počtu léků, léků nevhodných k jejich věku či zdravotnímu stavu, nevhodnými kombinacemi léků nebo jejich vysokými dávkami. Domovy seniorů se dlouhodobě potýkají s nedostatkem praktických lékařů i specialistů, kteří mohou zdravotní stav klientů pravidelně sledovat. Stejně tak se jim nedostává zkušených zdravotních sester a ošetřovatelů. Segment zdravotně sociálních služeb je chronicky podfinancován. Potvrzují to výsledky ze tříletého šetření neziskové organizace Ústav lékového průvodce a klinických farmaceutů.
Detailními rozbory farmakoterapie na základě posouzení lékařské a ošetřovatelské dokumentace prošlo dosud 13 domovů pro seniory po celé ČR. Nejvíc domovů se účastnilo v Praze a na Vysočině, kde „audity“ probíhaly ve spolupráci s kraji. Do projektu je nyní zapojeno 17 klinických farmaceutů, kteří vždy na místě ověřili medikaci u celkem 846 klientů. V průměru vydali více jak dvě doporučení na jednoho klienta a posoudili téměř 7 tisíc léků.
„Výsledky zjištění ukazují, že senioři v domovech užívají v průměru 8 různých druhů léků na předpis denně. U řady klientů není dohledatelné z dokumentace, proč konkrétní lék užívají. Jde o kritickou hranici, kdy by měli být klienti pravidelně sledováni lékařem z důvodu přehodnocení účelnosti a bezpečnosti podávané medikace. Praxe však ukazuje, že většina klientů se dostává ke konzultaci s praktickým lékařem až v okamžiku, kdy se objeví problém. Proaktivní přístup a pravidelná revize medikace není v podstatě z kapacitních důvodů možná,“ shrnuje vedoucí Oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce, PharmDr. Milada Halačová.
Klienty zařízení sociální péče jsou v drtivé většině případů lidé starší 80 let. Často jde o nemohoucí seniory, kteří trpí více nemocemi a potřebují péči různých specialistů jako je kardiolog, urolog, diabetolog nebo psychiatr. Až 80 procent z nich je při užívání léků zcela závislá na ošetřujícím personálu, a to vlivem snížených rozhodovacích schopností nebo demence.
„Nejčastěji jsme při studiu zdravotnické dokumentace klientů zjistili, že lidé užívají léky nevhodné vzhledem k jejich věku či diagnóze, naopak chyběla léčiva s jasně prokázaným pozitivním vlivem na vývoj jejich nemoci či délku přežití nebo byly voleny nevhodné dávky léků, které následně vedly k rozvoji nežádoucích vedlejších účinků,“ doplnila Halačová.
„Významná část zvláště velmi starých seniorů se vyznačuje nízkou úrovní potenciálu zdraví, označovanou jako křehkost (frailty). Právě u těchto seniorů s klesající soběstačností se zvýrazňuje potřeba účelné, bezpečné, dostupné a personalizované farmakoterapie. Mezinárodní studie před několika lety zjistila, že v tomto ohledu patří ČR k nejhorším v rámci EU již při hodnocení léčby zdatnějších seniorů žijících v domácím prostředí. Nynější projekt Lékového průvodce potvrdil systémově neutěšenou situaci u nejkřehčích občanů v domovech pro seniory, které se rychle mění ze sociálně pobytových v ošetřovatelská zařízení svého druhu s nedostatečnou mírou zdravotní podpory, včetně sledování účelnosti a bezpečnosti podávaných léků. Současně nabídnul moderní formu podpory: farmaceutické audity a konzultace pro registrující praktické lékaře. Zatím řada kasuistik svědčí o otřesené dostupnosti primární zdravotní (zdravotně sociální) péče, o závažném počtu medicínsky nepochopených, problematicky léčených křehkých lidí, na něž není čas, kteří jsou ztraceni mezi nespolupracujícími specialisty, kteří někdy trpí více léčbou než nemocí a jindy zůstávají zbytečně bez účinné podpory.“ Poznamenává k tématice odborný garant projektu, MUDr. Z. Kalvach, CSc., geriatr, internista.
Praktičtí lékaři mají v domovech pro seniory velmi složitou pozici, pokud chtějí dohlížet na účelnost farmakoterapie. „Ačkoli se obvykle dozvím, jaké léky klientovi předepisují moji kolegové ambulantní specialisté, či lékaři v rámci hospitalizace, mám jen velmi omezené možnosti tuto léčbu racionalizovat, pokud si na „své“ léčbě kolegové trvají. Také rodiny často zásobují svého blízkého řadou volně prodejných léků a různých doplňků stravy, které mohou nežádoucím způsobem ovlivnit terapii, ale o těch se obvykle ani nedozvím.“ upozorňuje MUDr. Petr Bouzek, PL v domově pro seniory a předseda Společnosti lékařů a zdravotníků v sociálních službách ČLS JEP.
Motivaci, proč se domov pro zrakově postižené Palata zapojil do projektu Senior, vysvětluje jeho ředitel Ing. J. Procházka: „Občané vyhledávají pobytovou sociální službu na Palatě, protože u nás získají pocit jistoty a bezpečí, který v domácím prostředí s přibývajícím věkem a zhoršujícím se zrakem ztrácí. Do sledování farmakologie jsme se zapojili, abychom předcházeli možným zdravotním komplikacím a s nimi spojenou vyšší náročností při zajištění služeb klientům domova. I klienti mají o tuto neobvyklou službu velký zájem. Klinického farmaceuta vnímáme jako důležitého partnera v propojení práce ambulantních lékařů a dalších zdravotníků při poskytování komplexních služeb. Očekáváme, že tato aktivita zvýší důvěru klientů a rodinných příslušníků a podpoří kvalitu našich služeb.“
Ústav lékového průvodce se chce tomuto vážnému tématu kontinuálně věnovat. „Je velmi potěšující, že se domovy samy hlásí a žádají o konzultace a ověření medikace u svých klientů. O konzultace žádají i praktičtí lékaři v domovech. Abychom v projektu mohli pokračovat, potřebujeme finanční podporu. Letos se nám jí dostalo od společnosti Lesy ČR a SÚKL. Věříme, že i v roce 2018 se najde dárce, který umožní, aby stále více seniorů v domovech užívalo léky účelně a bezpečně,“ řekla ředitelka Ústavu lékového průvodce, PhDr. Ivana Plechatá.
Ústav lékového průvodce
Ústav lékového průvodce je nezávislá nezisková organizace, jejím posláním je komunikovat problémy spojené s dostupností léčby, s bezpečným užíváním léků a lékovou politikou obecně. Na svých stránkách provozuje zdarma také on-line Poradnu bezpečného užívání léků. Více na www.lekovypruvodce.cz
