Stárnutí české populace – víme, co nás čeká?

Populace seniorů nad 65 let se v příštím desetiletí zdvojnásobí. Výrazný je i nárůst obyvatel starších 80 let, jichž bude podle odhadů v roce 2030 téměř 700 000. Tito lidé vyžadují zdravotní péči , protože jim ubývají síly tělesné i duševní, kdy se i přidružují nějaká chronická onemocnění.

„Optimální situaci představuje tzv. enabling model, kdy se geriatrický pacient po zvládnutí akutní choroby v nemocnici vrací opět (po rehabilitaci v zdravotnickém zařízení následné péče) do domácího prostředí. Disabling model je nevýhodný jak pro samotného pacienta, tak i pro systém zdravotní péče: po vyléčení akutního onemocnění se nemocný ocitá v léčebnách dlouhodobě nemocných (většinou již trvale),“ udává primář Ivo Bureš, (Geriatrické centrum Krajské nemocnice Pardubice, a.s.)

AUDIO: Kdy je člověk starý a nemohoucí, na to odpoví primář Geriatrického centra Pardubice Ivo Bureš.

Zatímco jsou akutní lůžka z ekonomického pohledu nejdražší (a jsou plně hrazena), následná a dlouhodobá péče je historicky podfinancovaná, a to zejména zdravotní profesionálové. Podle profesora Petra Fialy (Asociace českých a slovenských nemocnic) je hlavním problémem financování dlouhodobé péče, která má složku jak zdravotní, tak sociální. Ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí totiž nespolupracují.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí nehodlá hradit zdravotní péči ani v sociálních zařízeních ani ve zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny odmítají hradit sociální péči i ve zdravotnictví i v sociálních službách. Tvrdí, že na akutních i lůžkách následné péče je mnoho „sociálních“ pacientů. ZP braly vždy jako „křivdu“, když podle vyhlášky č. 134/98 Sb. přešly „LDN“ ze sociálních odborů OÚ pod zdravotnictví kvůli převažující zdravotní péči. Nejvíc na to však doplácejí pacienti/klienti, ať už jsou „sociální“ nebo „zdravotní“ a ti, kdo se o ně starají. Úhradové vyhlášky MZ v posledních letech nekryjí ani inflaci, ani rostoucí mzdy směrem k pokrytí nákladů,“ říká profesor Fiala.

Není nutné hledat českou cestu. V německých zemích zavedli od 90. let jako 5. pilíř sociálního pojištění – pojištění ošetřovatelské. Principem je vyčlenění části prostředků ze „zdravotního“ a část prostředků ze „sociálního“ pojištění. „Z makropohledu lze tento problém lehce a téměř okamžitě řešit. Chybí však politická vůle,“ dodává profesor Fiala.

Jak podporovat zdravé aktivní stárnutí:
Pohybovou aktivitou, podporovat prevenci pádů, prevenci infekčních chorob, podporovat domácí péči a sebepéči.  Budovat kapacity v geriatrii a gerontologii.

AUDIO: Naším cílem je zdravé, aktivní a důstojné stárnutí, to potvrzuje primářka Gerontologické kliniky Hradec Králové Božena Jurašková.