Stres v raném věku „mění orgány“ a vede k rozvoji nemocí v dospělosti

stressed child, desparation and depression, Image: 366852531, License: Royalty-free, Restrictions: , Model Release: yes, Credit line: Profimedia, Stock Budget

O tom, že kolísající počty GABA receptorů způsobují změny v mozku, se ví už delší dobu, vědci z University of Portsmouth v Británii nyní ale dokázali, že stres působí negativně i na další orgány. Výzkumný tým ze School of Pharmacy and Biomedical Sciences pozoroval, jak se GABA receptory chovaly u pokusných myší, které byly vystaveny stresu. A přináší naději, že nyní můžeme vyvinout léky, které by působily právě na „rozbité“ GABA receptory, a tím by pomáhaly bojovat s nejrůznějšími neduhy od vysokého tlaku přes astma až po cukrovku a zažívací a trávicí problémy. Studii publikoval magazín Frontiers in Molecular Neuroscience.

Hlavu už známe
„GABA receptory byly spojovány s vlivem na mozkovou činnost a právě na ně v moderní medicíně cílí mnohé medikamenty léčící epilepsii, úzkost a další poruchy. Také anestezie funguje díky svému působení na GABA receptory. Překvapilo nás zjištění, že jejich působení jde mnohem dál za hranice mozku. Dramatické změny v počtech GABA receptorů způsobené stresem jsou velmi zajímavé. Jejich klesající počty ovlivňují funkci orgánů, a tudíž se domníváme, že přispívají k rozvoji onemocnění,“ řekl výzkumník Dr. Jerome Swinny.

Teď přichází tělo
„Je dlouho známým faktem, že nelaskavé zacházení, zanedbávání nebo ubližování v dětství otevírají dveře k vývoji nejrůznějších poruch včetně mentálních, jako třeba úzkosti a kardiovaskulárních nebo zažívacích onemocnění. Nicméně jak přesně emoční stres ovlivňuje funkci různých orgánů v našem těle, je zatím nejasné, což nám brání v tom, abychom byli schopni ,namíchat‘ tu správnou medikaci,“ doplnil Dr. Jerome Swinny.

Všechno je otázkou míry
Lidská nervová soustava je „udělaná“ tak, aby odolávala stresu, a vystavování se stresu nám do určité míry umožňuje adaptovat se na neustále se měnící životní podmínky. Problém nastává, když jsme mu takto vystaveni příliš dlouho. „Nervový systém kojence není dostatečně vyzrálý na to, aby byl dlouhodobě vystavován látkám, které mozek vylučuje jakožto odpověď na stres. Pokud se tak děje, může to vést k vývojovým změnám v mysli i těle oproti normálu. Doufáme, že pochopení působení stresu na GABA receptory nám pomůže léčit třeba i cukrovku či přecitlivělý žaludek,“ věří výzkumník.

Takže pokud nechcete vychovat malé astmatiky či cukrovkáře, nevystavujte své malé děti včetně kojenců stresovým situacím na delší dobu, než je nezbytně nutné.

Další informace a články o zdraví a zdravém životním stylu, chorobách a jejich léčbě najdete na Patalie.cz, včetně možnosti zdarma si stáhnout příručky např. „Kapesní průvodce psychickými poruchami“, „Jak si udržet zdravý rozum“, „Jak si užít letní tábor“, „Jak se zbavit traumat“, „Psychické poruchy u dětí“ nebo „Co je to psychosomatika a jak funguje?“ a další.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář