Nadbytek soli škodí dětem i dospělým

Poslední údaje upozorňují na to, že spotřeba soli se u nás pohybuje okolo 13- 14 g/osobu/den.  Patříme v Evropě k „medailistům“, vyšší konzum je pouze v Maďarsku, Chorvatsku a Makedonii. Doporučení WHO se pohybují okolo 5-6 g/den. U dětí a dorostu se solí nadbytečně už v předškolním a školním věku. To přispívá k obezitě, která je rizikem pro zvýšený krevní tlak.

Je prokázán vztah obezity a nadměrného příjmu soli. Slaná jídla vyvolávají pocit žízně a zvýšené pití nápojů (zejména u pubescentů a adolescentů) s vysokým obsahem cukru (soft drinks). Například dva litry coly obsahují tolik sacharidů, jako ve 27 kostkách cukru. Tento zvýšený kalorický příjem má za následek výrazný nárůst obezity již v dětském věku. Obezita je jeden z rizik pro vznik hypertenze.

Zvláště u dorostenců obou pohlaví je často přítomen „vysoce normální“ krevní tlak (dnes se používá rovněž název prehypertenze) nebo dokonce již jasná hypertenze. V obou případech je zvýšený TK často spojen s nadváhou nebo obezitou. Měřit krevní tlak u dětí a hlavně dorostu se doporučuje především v rodinách, kde je přítomna hypertenze u rodičů a prarodičů, event. sourozenců.

Nejvíce soli přijímáme v potravinách, které kupujeme v obchodech (asi okolo 75-80%, denní dodávky), možná překvapí, že značná část soli je např. obsažena v pečivu! Pouze menší dodávka je dána přídavkem soli při vaření a při dosolování jídel již doma na stole při jídle.

AUDIO: Nadbytek soli nám škodí, k tomu se vyjádří profesor Jan Janda, CSc. z České pediatrické společnosti.

Příklady potravin se zvýšeným obsahem soli: šunka, uzeniny, polévky v prášku, čipsy, rohlíky a housky (zvláště posypané ještě navíc solí!), slané tyčinky, mandle, kukuřice, lupínky, řada sýrů (např. balkánský typ, niva, atd.). Také většina nabídek tzv. fast-foodů, které jsou tak oblíbené nejen u dospělých, ale i u dětí, nabízí produkty s vysokým obsahem soli. V poslední době se přece jen některé řetězce snaží dodávku soli redukovat. Zákazník  si může požádat např. o nesolené hranolky, třeba pro dítě.

WHO doporučuje snížit průměrný denní příjem soli alespoň na 5 g. Za tím účelem provádí jak tato instituce, tak řada odborných společností informační kampaň o škodlivosti nadbytečného solení.

Nadměrný příjem sodíku (natria), který tvoří 40% složení kuchyňské soli, je do určité míry vyvažován zvýšeným příjmem draslíku (kalia). Draslík je obsažen především v zelenině a ovoci .Snižuje se tak i riziko obezity.

Pediatři musí upozorňovat na to, že pokud si dítě zvykne v útlém věku na zvýšený příjem soli, vzniká skutečně „závislost na slaném“, děti pak vyžadují vše, co je hodně slané, přesolené.

Naše pohádka Sůl nad zlato je pravdivá v tom, že bez soli by nebylo života, pro udržování životních procesů je nenahraditelná, ale přitom musí platit i zde – všeho s mírou!! A tato míra je bohužel v České republice významně překračována a proto je logické, že nastal „time for action“. /čas na akci/

AUDIO: Proč Češi hodně solí, co k tomu říká docentka Dana Můllerová z Plzně.