Světový den lepry: vítězství inovativní medicíny
Na 27. ledna připadá šedesáté výročí Světového dne lepry. Touto závažnou nemocí trpělo ještě před dvaceti lety na 14 milionů lidí na světě[1]. Především díky inovativní léčbě se ji však podařilo téměř zcela vymýtit, vysvětluje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Onemocnění se dnes objevuje již jen v některých asijských, jihoamerických a afrických státech. I zde se však jeho prevalence zásadně snížila, a to na méně než 1 případ na 10 tisíc obyvatel. Odhadovaný počet nově nakažených na světě se v roce 2012 pohyboval kolem 200 tisíc.
Lepra očima lékařky
Lepra nejčastěji postihuje lidi s oslabenou buněčnou imunitou. Onemocnění se vyskytuje ve dvou hlavních formách, a to tuberkulózní a lepromatózní. „Tuberkulózní lepra se projevuje především bílými a červenými skvrnami na kůži a ztrátou citlivosti v postižených místech. Vznikají zde nebolestivé vředy, které po zhojení zanechávají hluboké jizvy. V nejtěžších případech dochází až k postupné amputaci částí těla. U nemocných většinou dochází k samovolnému uzdravení, pacient není infekční,“ vysvětluje MUDr. Stanislava Šimková, primářka Infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice.
Lepromatózní forma lepry se projevuje především temně zbarvenými bolestivými vředy a uzly. Ty se nejčastěji objevují v obličeji. „Pokud nemoc není léčena, dochází k deformaci obličeje, pacient ztrácí mrkací reflex, případná infekce rohovky může způsobit až oslepnutí. Další stádium nemoci bývá charakteristické rozsevem bakterií způsobujících lepru do celého těla. Pacient bývá nakažlivý vůči svému okolí, patogena vylučuje hlavně nosním sekretem, proto se onemocnění snadno dále šíří kapénkami. Bez účinné léčby mohou být jeho následky fatální,“ doplňuje MUDr. Šimková.
Léčba lepry: od magie k antibiotikům
V minulosti se lidé snažili léčit lepru desítkami různých způsobů. Vzhledem k neznalosti původce nemoci byly používány především magické rituály a operace, bylinky a rostlinné oleje. Nemocní bývali izolováni v tzv. leprosáriích, kde na následky onemocnění umírali.
Přelom v léčbě lepry přinesl až objev původce onemocnění, bakterie Mycobacterium leprae, norským lékařem Gerhardem H. Hansenem v roce 1873 a následný rozvoj moderní medicíny ve 40. letech 20. století. Tehdy bylo ve výzkumných laboratořích vyvinuto první antibiotikum proti lepře, které během následujících let umožnilo vyléčení prvního velkého počtu nemocných. „V průběhu následujících let si však lidský organismus vypěstoval vůči tomuto antibiotiku resistenci. Inovativní medicína tehdy opět přispěchala na pomoc,“ vysvětluje Jakub Dvořáček.
V laboratořích inovativní farmaceutické firmy Novartis byla vyvinuta dvě nová antibiotika, která se v osmdesátých letech 20. století na doporučení Světové zdravotnické organizace začala využívat v léčbě v rámci tzv. multi-drug terapie (tj. podávání více léků najednou). Ta pomohla vyléčit další miliony pacientů a úspěšně se používá do dnešního dne. S leprou se tak setkáváme již jen velmi ojediněle, například v Brazílii, Nepálu, Kongu, Indii nebo na Madagaskaru[2].
Inovativní medicína: budoucnost pro miliony dalších pacientů
„Moderní inovativní medicína pomohla vyléčit miliony pacientů s leprou. Existují však stále desítky onemocnění, např. rakovina, některé duševní poruchy, Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, s jejichž léčbou si stále neví rady. Proto naše členské společnosti vytrvale pracují na výzkumu a vývoji nových léčiv, která dají i těmto pacientům šanci na plnohodnotný život,“ doplňuje Jakub Dvořáček.
Lepra v číslech
14 000 000 Tolik pacientů s leprou bylo za posledních 20 let vyléčeno
182 000 Počet nově nakažených leprou v roce 2012
95 % Tolik lidí má dnes přirozenou imunitu proti onemocnění leprou
20 Symptomy lepry se mohou objevit až za 20 let od nákazy
[1] Zdroj: Světová zdravotnická organizace, http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs101/en/
[2] Zdroj: Světová zdravotnická organizace, http://www.who.int/lep/en/
