Transplantace vlastních krvetvorných kmenových buněk pomáhá pacientům s mnohočetným myelomem i maligním lymfomem
V říjnu letošního roku podstoupil ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) v Praze 2000. transplantaci vlastních krvetvorných kmenových buněk (ASCT) 63letý pacient s diagnózou mnohočetného myelomu. Tento zákrok umožní podat významně vyšší dávky chemoterapie, které by mohly být běžně až smrtelné a zásadně zkracuje dobu útlumu krvetvorby u nemocného.
fotografie: Adobe Stock
Postupem, kdy si je pacient sám sobě vlastním dárcem, se významně zkrátí doba postchemoterapeutického útlumu krvetvorby a sníží se hematologická toxicita podané chemoterapie, která by jinak vedla k extrémně dlouhému období aplazie kostní dřeně s řadou komplikací. Podpora převodem krvetvorných kmenových buněk tak umožňuje podání významně vyšších dávek chemoterapie.
Transplantováno bylo 1662 pacientů
Celkový počet 2000 ASCT zahrnuje 1662 pacientů, 334 z nich podstoupilo zákrok dvakrát či třikrát. „Nejčastěji jsou k transplantaci indikováni pacienti s mnohočetným myelomem a maligními lymfomy (nonhodgkinskými i hodgkinskými),“ vysvětluje MUDr. Eva Konířová, lékařka 1. interní kliniky VFN a 1. LF UK a dodává: „Méně častou indikací jsou pak pacienti se solidními malignitami (historicky zejména karcinomy prsu, v současnosti především mozkové nádory typu meduloblastomu) a autoimunitními onemocněními. K nim dříve patřila hlavně roztroušená skleróza, v poslední době pak nejčastěji systémová sklerodermie.“
Genová terapie jako velká naděje pro pacienty s lymfomy
Po Fakultní nemocnici Brno a Ústavu hematologie a krevní transfuze se stala i VFN v Praze významným pracovištěm poskytující pacientům s lymfomy moderní genovou terapii. Díky ní dokážou lékaři přeprogramovat imunitní systém nemocného tak, aby útočil na nádorové buňky.
„Jedná se o úplně jiný terapeutický přístup, než je konvenční chemoterapie. Tento léčebný přístup využívá imunitní systém pacienta a ozbrojuje jeho vlastní imunitní buňky tak, aby byly schopny bojovat proti nádoru. Je velkou nadějí i pro nemocné, kteří by měli při použití dosavadních léčebných postupů minimální šanci na uzdravení,“ uvedla MUDr. Kamila Polgárová, Ph.D. z I. interní kliniky VFN.
Při této moderní léčebné metodě lékaři nejprve odeberou pacientovi z krve jeho vlastní bílé krvinky. Ty jsou pak zaslány do laboratoře, kde jsou geneticky upraveny tak, aby byly schopny cíleně rozpoznávat a ničit určené nádorové buňky. Tento proces přípravy léčiva trvá 4 až 6 týdnů. Výsledný léčivý přípravek je pak ve zmražené podobě převezen zpět na kliniku a podán pacientovi. Samotnému podání předchází přípravná chemoterapie, která má za úkol minimalizovat tlumivou kontraregulační odpověď organismu.
Léčbu absolvovalo již 12 pacientů
Buněčná genová terapie ale není podle lékařů vhodná pro každého pacienta s hematologickým onemocněním. Lékaři ve VFN odstartovali léčbu genovou terapií v létě loňského roku. Od té doby ji absolvovalo dvanáct pacientů. Všichni měli za sebou minimálně dvě linie konvenční chemo-imunoterapie, která buď nevedla k úzdravě nebo se po nějaké době maligní onemocnění vrátilo. U poloviny z nich došlo díky nové léčbě k vymizení nemoci čili k dosažení kompletní remise.
Podcast: Co se ještě od lékařky Evy Konířové dozvěděla Šárka Málková?
