Účinná prevence a moderní terapie zlepšují prognózu pacientů s rakovinou prostaty

Rakovina prostaty je nejčastějším nádorovým onemocněním českých mužů. Za posledních dvacet let se její výskyt ztrojnásobil na aktuálních 80 tisíc pacientů v průměrném věku 73 let. Díky účinné prevenci a širším možnostem moderní léčby se výrazně prodlužuje délka života pacientů, a to i těch v posledním, tj. čtvrtém, stadiu nemoci, kdy se nádor rozšíří mimo prostatu do regionálních lymfatických uzlin nebo jiných orgánů, hlavně kostí. Pacientům čtvrtého stadia je k dispozici již více než sedm moderních léků, které přispívají také ke zkvalitnění života a snížení nutnosti pobytu v nemocnicích. Nová data přináší projekt AIFP Inovace pro život.

Prognóza pacientů s rakovinou prostaty je do značné míry závislá na kvalitní diagnostice[1], která umožňuje záchyt onemocnění v časném, do vysoké míry léčitelném stadiu. „I přes lepší diagnostiku však až 20 procent  případů rakoviny prostaty stále zachycujeme až v pokročilém stadiu,“ říká děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a profesor Marek Babjuk.

Foto / Freepik

Ročně je diagnostikováno téměř deset tisíc nově nemocných, většinou v raných stadiích nemoci. Počet nových pacientů s nejpokročilejším stadiem nemoci se pohybuje kolem tisíce, obdobný počet pacientů do čtvrtého stadia vstoupí díky progresi svého onemocnění nebo relapsům. „Léčba se v posledních letech zásadně změnila. Tam, kde se onemocnění rozšíří mimo prostatu, musíme léčit celkově. Objevila se zde celá řada novinek a nových postupů, které de facto umožňují pacientům sice ne úplné vyléčení, ale dlouholeté přežití s tím, že kvalita jejich života je často velmi dobrá,“ vysvětluje profesor Babjuk. Nová léčba je šetrnější a individualizovaná.

Pacienti s nejpokročilejším stadiem nemoci bývají léčeni nejmodernějšími přípravky v tzv. komplexních onkologických centrech. „Hovoříme o tzv. centrové léčbě, která je dnes předepisována více než 2 500 pacientům. K dispozici jim je už více než sedm moderních léků, které významně přispěly k nárůstu pětiletého přežití pacientů,“ říká David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Průměrný věk mužů při zahájení této léčby je 72 let, přičemž naprostá většina z nich se v centrech začíná léčit ve věku 60 let. Nejvíce pacientů se léčí v centrech v Praze, Jihomoravském a Plzeňském kraji. Komplexní onkologické centrum naopak zcela chybí v Kraji Středočeském a Karlovarském, odkud musejí pacienti za léčbou dojíždět.

Pacienti, kteří se v centrech léčí, mají výrazně nižší riziko akutní hospitalizace s operacemi. Dochází také k prodlužování a zlepšování délky jejich života. „Onkologie je nejlepší obor medicíny, protože pokrok můžete sledovat každý den. Rakovina prostaty není výjimka. Stále sice přicházejí pacienti pozdě, ale i tak se prodlužuje dožití s celkem dobrou kvalitou života,“ vysvětluje Michaela Tůmová z pacientské organizace STK Pro chlapy.

Náklady na centrovou léčbu s růstem počtu pacientů, kteří ji využívají, konstantě roste. V roce 2022 přesáhla 800 milionů korun. „Náklady na léčbu jednoho pacienta však v uplynulých letech postupně klesaly na aktuálních 313 tisíc korun. S centrovou léčbou také dochází ke snižování dalších nákladů na zdravotní péči vlivem snížených hospitalizací,“ vysvětluje David Kolář.

Celkově se centrovou léčbou, tj. léčbou těmi nejmodernějšími léky ve specializovaných centrech, jako jsou ta onkologická, v ČR léčí přes 126 tisíc pacientů. Jedná se nejčastěji o pacienty, kteří trpí neurologickými, oftalmologickými nebo právě onkologickými nemocemi. Pacienti mohou v současnosti využívat až 295 léčiv, jež pozitivně přispívají k prodloužení délky jejich života, zkracování hospitalizací i snižování čerpání sociálních dávek.

„Společně s rozvojem moderní medicíny a nastavením současného zdravotnického systému, které naprostou většinu inovativních léků řadí právě mezi léky centrové,  lze předpokládat, že tento segment bude i nadále postupně růst. Řešení mohou přinést nové risk-sharingové platební modely nebo decentralizace vybraných léčivých přípravků mimo specializovaná centra,“ říká závěrem David Kolář.

O rakovině prostaty

Onemocnění je nejčastěji zachyceno mezi 68. a 72. rokem života. Mezi důležité rizikové faktory patří kromě věku i dědičnost a životní styl, nevyvážená strava a kouření. 87 procent pacientů se nachází v prvních dvou stadiích řešených převážně operativně.  Přibližně 14 tisíc pacientů se nachází ve třetím a čtvrtém stadiu. Klíčovou roli hraje prevence, při rozvinutějších nádorech operativní řešení, ve čtvrtém stadiu pak moderní léčba.  

Stadium první: Nádor roste pomalu, není hmatný a postihuje nejvýše polovinu jedné strany prostaty.

Stadium druhé: Nádor se nachází pouze v prostatě, může už být hmatný.

Stadium třetí: Nádor je lokálně pokročilý a bude pravděpodobně dále růst. Může se šířit do okolních tkání.

Stadium čtvrté: Nádor se rozšířil mimo prostatu do regionálních lymfatických uzlin nebo i do jiných částí těla či kostí.

[1] Lepšímu screeningu by měl od letošního ledna pomoci Program časného záchytu karcinomu prostaty v ČR. V rámci něj oslovují praktičtí lékaři a urologové muže od 50 do 69 let, kterým bude vyšetřena hladina prostatického specifického antigenu (PSA) z běžného odběru krve. Plošné výsledky nového screeningového programu můžeme očekávat v horizontu nadcházejících let.

zdroj: aifp.cz