Nemoci uší – nejčastější jsou v létě. Jak se jich vyvarovat?
Málo kdo si dovede představit, že takový zánět uší můžete chytnout z banálního koupání někde u přehrady. Na co si dát pozor, čemu se vyvarovat a jak tomu předcházet Vám prozradí MUDr. Jan Paska, odborný lékař ORL, Středisko Lékařské Péče s.r.o. www.poliklinika-hradcanska.cz. Přeci jenom by byla škoda, si prázdniny zkazit a místo užívání si sluníčka ležet doma.
Každé období přináší různé možnosti činnosti, jako například léto nám dává nádhernou možnost koupání ve volné přírodě. Voda je živel, který nás láká a kde trávíme spoustu času a to hlavně na dovolené. Ale i s touto činností neseme určitá rizika možnosti problémů, které je třeba si uvědomit a hlavně pokusit se jim předcházet.
Koupání v přírodě
Záleží na tom, kde a v jaké vodě se koupeme, zda se jedná o studenou horskou bystřinu, slanou vodu z moře, pro někoho má vliv, zda se jedná o kamenité pořeží či písečnou pláž, špinavý rybník či požární nádrž, kde se voda prakticky nevyměňuje. Záleží na našich dispozicích,- na odolnosti vůči infekcím, na odolnosti vůči prochladnutí na naších zkušenostech z minulého léta, kde jsme si již prodělali zánět či alergickou reakci, takže se můžeme jistého prostředí vyvarovat nebo se vybavit příslušnými medikamenty. Nebo si dát jednoduše pozor, abychom se od sluníčka nespálili.
Normální šířka zvukovodu totiž umožňuje, aby voda spontánně vytekla*. Potíže podle MUDr. Jana Pasky, specialisty ORL nastávají ve dvou situacích: „když je zvukovod zúžen nahromaděným ušním mazem nebo když v něm tvoří překážku kostěné výrůstky“. „Ve zdravém uchu se ‚špunt‘ z ušního mazu (takzvaný cerumen) nekumuluje. Kůže zvukovodu má samočisticí schopnost a dopraví maz vždy ke vchodu, kde se setře po koupání ručníkem. Ovšem ve chvíli, kdy je tento transport narušen, vznikne cerumen a zvukovod se zužuje. Po vniknutí vody do ucha se ucpe i zbytková štěrbina u cerumenu, a to způsobí zalehnutí ucha,“ říká chirurg ORL MUDr. Jan Paska. Voda díky svému povrchovému napětí v úzkém prostoru drží a sama nevyteče.
Tedy trpíme-li nadměrnou tvorbou ušního mazu, měli bychom se preventivně před létem dostavit k odborníkovi, aby nám uši vyčistil.
Ucho se v hloubce zvukovodu nesmí čistit( pro laiky). Velmi často zastrkováním štětičky do zvukovodu naopak posunujeme maz hlouběji a vytvoříme mazový špunt. Efekt je stejný jako ládování středověkého kanonu, kde čištění je pak mnohem obtížnější. Používáním tenčích nástrojů si snadno lze přivodit také úraz ve formě poškrábaného zvukovodu nebo děravého bubínku. Podobný efekt nastává v situaci kdy je zvukovod zúžen kostěnými výrůstky, takže voda svým povrchovým napětím ze zvukovodu nevyteče. Pak se setkáváme na pláži s jedincí, kteří poskakují na jedné noze a třepou hlavou ve snaze vodu z ucha vyklepat, ale málokdy jsou úspěšní. Při delším setrvávání ne úplně čisté vody na kůži zvukovodu velmi často dostaneme zánět do zvukovodu, který je velmi bolestivý. Jeho rozšíření vyžaduje operační zákrok.
Potápění – stejně jako při přistávání, i při potápění se uši musí vyrovnat s přetlakem z vnějšího prostředí. Než se člověk pustí do potápění, měl by zvážit, zda je dostatečně fyzicky zdatný, navštívit praktického lékaře, aby zhodnotil celkový zdravotní stav, a především se objednat u specialisty na ORL, protože zde se může objevit nejvíce problémů. Existují určitá onemocnění, která potápění znemožňují. Lékaři hovoří o kontraindikaci absolutní, kdy stav člověka vůbec nepřipouští potápět se, a o relativní kontraindikaci, kdy je stav nevhodný, ale možný k potápění, lékaři ho však nedoporučují. Kontraindikací je špatná funkce Eustachovy trubice nebo například chronický zánět středouší, závrativé stavy, zúžený zevní zvukovod, prasklý ušní bubínek.
Létaní – plánujete dovolenou. Start a přistání to jsou problematické chvíle. Horší je přistávání, kdy vzniká přetlak z vnějšího prostředí. Pokud není Eustachova trubice schopna tento tlak vyrovnat, začnou uši zaléhat a pak i značně bolet. Při startu, tedy při pohybu vzhůru, vznikají také tlakové rozdíly. Člověk je ale většinou zvládne lépe a vnímá je jen jako zalehnutí uší. Zdraví jedinci to obvykle překonají bez problémů. „V letícím letadle je organismus vystaven nižšímu tlaku vzduchu než obvykle, asi jako ve vysokohorském prostředí v Alpách. Vliv na člověka mají v tomto případě fyzikální zákony. Vzduch v tělních dutinách se vlivem nižšího tlaku rozpíná, tedy zvětšuje svůj objem, a pokud nemůže z tělních dutin volně uniknout, může to způsobovat problémy doprovázené bolestmi. Tedy cestování letadlem při středoušním zánětu a zánětu vedlejších nosních dutin může být pro člověka značně nepříjemné a bolestivé.
Letní alergie – Toto onemocnění postihuje populaci mnohem častěji než v předešlých dobách historických. Většina pacientů si je tohoto onemocnění vědoma, je poučena lékařem, vyhýbá se určitým prostředím a má připravené léky. Projevuje se slzením až pálením očí, ucpaným nosem, vodnatou sekrecí z nosu, zhoršeným dýcháním. Problém může nastat u lidí, u kterých onemocnění teprve začíná – může vzniknout v kterémkoli věku a v takovémto případě není člověk na toto připraven a hůře se problémy potýká.
Letní festivaly – zejména pro mladší ročníky jsou vyhledávanou letní kratochvílí. Uši při takové hlučné zábavě samozřejmě dostávají pořádně zabrat. Pokud se akce koná na otevřeném prostranství, má to alespoň jednu výhodu – zvuk uniká volně do otevřeného prostoru, neodráží se od stěn, a jeho intenzita se tak nenásobí. Samozřejmě pokud budete celý večer postávat přímo u reproduktoru lze si taktéž přivodit poškození sluchu tak zvaným „akutraumtem“. Nadměrným hlukem si poškodíte vláskově buňky, které sice mají možnost jisté regenerace, ale léčba je velmi obtžná.
Kdy se chránit?
Kdo si chce své uši chránit, ať se řídí obecnou zásadou: prostředí, v němž není kvůli hluku možná normální konverzace s partnerem, je již škodlivé.
Pro srovnání: šumění listí v lese má sílu asi 10 decibelů, normální konverzace 60 dB a jeden metr od diskotékového reproduktoru duní do uší hudba o intenzitě 100 a více dB.
* – Z pipety voda nevyteče.
