Maminky, nezapomínejte na jód! Mohly byste litovat
Ne nadarmo se říká, že dítě mohou stejně milovat oba rodiče, ale že přeci jen mezi maminkou a ještě nenarozeným potomkem během těhotenství dojde k vytvoření takového pouta, které se nijak jinak vypěstovat nedá. Proto nepřekvapí, že každá budoucí maminka chce svému miminku dopřát jen to nejlepší a hlavně ať je dítko zdravé. Pro zdravý vývoj dítěte jsou matky ochotné udělat vše, co je v jejich silách. Dostatečně spát, snažit se vyhýbat stresu, přidat do každodenního režimu i nějaký ten pohyb a dokonce i změnit jídelníček. Málokterou ale napadne, že i takový zdánlivý detail jako je pravidelný přísun jódu, může mít pro zdárný konec těhotenství klíčový význam. Své o tom ví ty nejstarší generace babiček a dědečků. Ony totiž ještě zažily doby, kdy celoplošná jódizace obyvatelstva skrze sůl nebyla na světě. Dobře si tak pamatují na četná narození dětí postižených tzv. kretenismem, což je odborný název pro mentální retardaci. Již lehký nedostatek jódu totiž může způsobit snížení IQ o 5 bodů. Projevuje se ale i malým vzrůstem dítěte, hluchoněmostí nebo problémy s motorikou. Pokud se v takovém případě nezačne s včasnou léčbou v podobě podávání jódu nebo hormonů štítné žlázy ihned po narození, poškození organismu a mentální retardace se stane nevratnou.
Proč je ale tento stopový prvek, který si spojujeme s mořem a solí, pro zdraví potomka tak důležitý?
Ovlivňuje totiž správnou funkci štítné žlázy matky, která pro vývoj plodu v děloze hraje zásadní roli. Má-li nedostatek hormonů štítné žlázy matka, bude jej mít i dítě. Některé těžší případy poruch funkce štítné žlázy dokonce končí neplodností. Pokud i přesto žena otěhotní, často není schopna donosit dítě do stanoveného termínu.
Co s tím?
Je obecně známo, že lidé, kteří žijí v mořských oblastech, mají jódu dostatek. Musíte se ale kvůli jódu stěhovat k moři? Kdepak, i naše zeměpisná šířka nabízí řadu možností, jak si zajistit každodenní přísun tohoto zásadního stopového prvku. Nejjednodušším způsobem jeho doplnění se zdá být přidávání jodizované soli do potravy nebo konzumace ryb a mořských plodů. „Dospělý člověk ale na den potřebuje cca 1,5 mg jódu, těhotná žena ještě o poznání více,“ říká Jaroslav Mikula, lékařský ředitel z Lázní Darkov a dodává: „Aby tohoto množství dosáhla, musela by proto nastávající maminka spořádat více než kilo ryby – každý den.“
Jedení ryb je ale jen jednou z možností. Spousta maminek využívá také doplňků stravy, které jód do těla dodají umělou cestou nebo pak ozdravných pobytů v lázních se speciálními jodovými koupelemi, kde lze již při dvoutýdenním pobytu předzásobit štítnou žlázu na půl roku dopředu.
Způsobů, jak se zásobit jódem, je více. Přesto mnohé maminky zapomínají na důležitost jeho přísunu do organismu svého i svého potomka.
Kde vzít jód?
Jód je nepostradatelnou součástí každodenní potravy – bez něj štítná žláza nedokáže správně fungovat a produkovat dostatečné množství hormonů. Jeho primárním přírodním zdrojem je mořská voda. Skupiny obyvatel žijících v kontinentálních oblastech vzdálených od moře, jsou proto vystaveni mnohem vyššímu riziku všech zdravotních problémů souvisejících s nedostatkem tohoto životně důležitého prvku. I přesto, že se jód může vyskytovat i v potravinách rostlinného původů, řada půdní plochy jej neobsahuje vůbec nebo v jen velmi skromných množstvích.
Lidé často ani nemají podezření, že by mohli trpět nedostatkem jódu. Říká se tomu skrytý hlad, protože nedokážeme rozpoznat, že naše tělo po něm přímo prahne. Neumí si vysvětlit, proč jsou často podráždění nebo takzvaně „bez nálady“, rychle se unaví nebo mají problémy při spaní anebo si jejich partneři stěžují na nedostatek sexuální aktivity. Většinou je pak ztrátou času, když se zaměří na odstraňování lokálních problémů a příčin, jejichž původcem je vlastně jód. Lépe řečeno jeho nedostatek.
Dle statistik Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO) trpí 1,6 miliardy lidí, tedy každý čtvrtý obyvatel planety, zdravotními problémy, které jsou dány absencí dostatku jódu v organismu. V České republice poruchami štítné žlázy trpí až 20 % žen.
Zdroj: AMI/Barbora Quastová
