Co je zelený zákal neboli glaukom

Slovo „glaukos“ pochází z řečtiny a znamená „modrozelený“ nebo „zelený jako moře“. Označení nemoci vzniklo podle charakteristického zbarvení duhovky a čočky, které starověcí anatomové pozorovali u nemocných s pokročilým zeleným zákalem. Následky onemocnění jsou známy již od starověku. Účinná léčba však byla dlouho nedostupná. Souvislost mezi zeleným zákalem a zvýšeným nitroočním tlakem se podařilo odhalit až v 19. století. První úspěšnou operaci glaukomu provedl německý oční lékař Albrecht von Graefe v roce 1857.

 

Zelený zákal (glaukom) je tichý zabiják zraku. Neléčený může vést až k úplné slepotě. V případě včasné diagnostiky a správné léčby je možné glaukom zastavit. Bohužel mnoho pacientů je léčeno nedostatečně, na druhé straně je část pacientů léčena zbytečně. Je to onemocnění, při kterém dochází k degeneraci a odumírání zrakového nervu. Protože zrakový nerv v sobě vede veškeré informace o obrazech, které dopadají do našeho oka, jeho poškození má za následek částečnou nebo úplnou ztrátu zraku.

 

Příčina zeleného zákalu

Hlavní příčinou zeleného zákalu a degenerace zrakového nervu je zvýšený nitrooční tlak. Pokud se v oku nahromadí příliš velké množství nitrooční tekutiny, která nemůže odtékat, začne tato tekutina utiskovat citlivé oční struktury, především zrakový nerv. Ten může po určité době i zcela odumřít. Zákeřnost zeleného zákalu spočívá hlavně v tom, že zpočátku o něm nemocný člověk vůbec neví. Zvýšený nitrooční tlak totiž nepůsobí žádnou bolest ani jiné obtíže. Pokud není člověk vyšetřen lékařem, může si svého onemocnění všimnout až ve chvíli, kdy již přichází o zrak.

 

 

 

 

 

 

 

Karlštejn pohledem zdravého člověka

 

Postupná ztráta vidění

Postup ztráty zraku je u zeleného zákalu charakteristický. Nejprve dochází k malým výpadkům v zorném poli, kterých si člověk nemusí ani všimnout. Jak nemoc postupuje, stávají se výpadky v zorném poli již nepřehlédnutelné. Člověk ztrácí takzvané periferní vidění a místo některých lidí a předmětů již vidí pouze stíny a černé skvrny. Pokud oční nerv odumře úplně, dojde k úplné ztrátě zraku.

 

 

 

 

 

 

 

Karlštejn, jak ho vidí člověk se zeleným zákalem

 

Ohrožené skupiny

Mezi rizikové faktory patří věk, rodinná zátěž, rasa (černá), pohlaví (ženy), krátkozrakost, cukrovka, hypertenze (zvýšený krevní tlak), noční hypotenze (snížený krevní tlak), migréna.

 

Léčba

Podstatou léčby je snižování nitroočního tlaku. Používají se oční kapky s pilokarpinem, betablokátory (tlumí některé funkce nervového systému), popř. některé vnitřně podané léky snižující tvorbu komorové vody. V některých případech se používá laser nebo se provádí operace.

 

Včasně zahájená a pečlivě prováděná léčba umožní nemoc zastavit a zabránit tak těžkému porušení zraku či dokonce slepotě. Vzniklá poškození však již nelze odstranit, proto je důležitá včasná diagnóza a pečlivé dodržování léčby.

 

Na co se svých pacientů ptá oční lékařka Ivana Liehneová z Ústí nad Labem?

 

Záznam rozhovoru si poslechněte ZDE.

 

Šárka Málková, Redakce Zdraviamy.cz